another webs www.biketraily.cz www.rodinanakole.cz www.ceskonakole.com www.roadguide.cz
2 1 2 7 km

Strážnice, Bílé Karpaty

Ze Strážnice – Mekky folkloristů – vyjíždíme poli na jihovýchod k zalesněným vrchům. Nejprve nás čeká výjezd po žluté značce ke kapličce na kopci Žerotín. Konverzace vázne, veškerou pozornost poutá volba správné stopy. Pokud je po dešti, místní úrodná zemina udělá z nezáživného stoupání technickou výzvu. Každý bojujeme za sebe. Do řeči se dáme až nahoře.

technická náročnost
2/5, lehká
časová náročnost
2/5, 2–4 hodiny

Podle pověstí odsud prý vede podzemní chodba dolů do zámku. Tady je místo s nejlepším výhledem – za chvíli zajedeme do lesa. Vystoupáme ještě pár výškových metrů na Holý vrch a čeká nás první sjezd do osady Mlýnky. Kdybychom už nejeli nic jiného, stál za cestu sem. Značka se motá mezi stromy tak zábavně, jako by ji tu dělali kvůli nám. V údolí míjíme odbočku k přehradě, kde se v létě můžete vykoupat i občerstvit, a začínáme stoupat.

Za čárou
Nejprve terénem, pak po lesní asfaltce ukrajujeme metry dnešního nejdelšího výjezdu. Teď už jsme na slovenské straně a jedeme nejkratší cestou na Koválovské lúky. Nahoře nás čeká další hodnotný výhled – tentokrát na liduprázdné pastviny a lesy na slovenském území. Po závěrečném výjezdu na Čupy začíná žlutou značkou vytyčený sjezd číslo dvě. O něco delší a mírnější, ale rovnější, takže i rychlejší. Držím se raději zpátky, bláto pod listím je hodně zrádné a občas nám upraví letovou trajektorii.

Po několika minutách vyjedeme na asfaltové lesní cestě ve Zlatnické dolině, odbočíme doprava a začínáme znovu stoupat. Dubový les je tu všude skoro stejný, velmi přehledný – nikde ještě neroste tráva a pěšinky vypadají, jako by je v listí někdo vymetl košťátkem. Ani v příštích kilometrech lůno lesa neopustíme. Na vrcholu kopce zakončujeme slovenské kolečko – pěšinou, kterou jsme jeli nahoru, klesáme zpět na Mlýnky. Parádní sjezd číslo tři. Pokračujeme proti proudu potoka Měsíčním údolím, přebrodíme a jedeme podél plotu rozlehlé obory. Začínáme stoupat. V šedivém lese nás zaujme výrazně zelená plocha rostlin. Cestička se v ní rýsuje jako nakreslená tuší.

Míříme nad obec Radějov. Na horizontu odbočujeme ostře vpravo a přichází další dlouhý sjezd, tentokrát po modré značce. V našem itineráři má číslo čtyři. Jeho kouzlo nespočívá jen v zábavnosti, ale také v tom, že dole je hospoda s přátelskou obsluhou.

Něco jako Jadran
Z Radějova míříme k místnímu rekreačnímu středisku – vodní nádrži Lučina. Rovnoběžně se silnicí vede pěšina opatřená modrou turistickou značkou, ale my volíme snazší a rychlejší asfaltovou alternativu. Okolí přehrady nevelkých rozměrů je začátkem dubna pusté, ale nedá moc práce představit si kemp zaplněný auty, stánky překypující pivem, břehy poseté děvčaty v bikinách a místní mladíky skákající nedotočená salta z můstku na hrázi. V létě bych sem asi raději ani nezajížděl… Z Lučiny vede naše poslední stoupání k rozhledně Travičná. I když v nohách nemámě žádné velké kvantum kilometrů, naše jízda začíná postrádat jiskru.

Jsme rádi, když staneme na úpatí ocelové konstrukce. Nahoru se ani nesnažíme dostat, i když z logiky věci by to mělo být možné. Má očekávání se obrací k závěrečnému, tedy pátému sjezdu do Tvarožné Lhoty. Ani tenhle sešup nekazí zdejší lokalitě pověst – opět je to ideálně široká pěšina s optimálním sklonem. Závěrečná šlápnutí nás z Tvarožné Lhoty vedou po opuštěné asfaltové silnici. Ve Strážnici se jedeme ještě podívat k zámku, z průjezdu parkem je patrné, že i samotné městečko by stálo za prozkoumání.

„Gépéeska“ nám naměřila něco přes čtyřicet kilometrů. Je to hodně, nebo málo? Pro nás tak akorát. Ale pět dokonalých sjezdů dělá z tohoto okruhu velké lákadlo. A to jsme zdaleka neprojeli všechno. Odhalili jsme ovšem jeden z našich opomíjených bikových rájů a ukázali na neopakovatelnou dokonalost trailů, jež jsou domorodci hledány a kresleny pneumatikami jejich kol dlouhá léta.

TIP na další trasu
Od nádrže Lučina směrem na východ po žluté, z Kněždubského háje po červené. Na Výzkumu se napojíme na cyklostezku a projedeme obcemi Malá a Hrubá Vrbka, Velká nad Veličkou a Javorník až do Vápenek, kde začíná stoupání na Velkou Javořinu. Nejkratší cesta je prudká, jeďte po žluté a před jejím koncem odbočte po cyklostezce, která vede na vrchol. Shora výhled na Chřiby a Malé Karpaty.

Máte-li čas, jeďte na Jelenec (pěkný sjezd), kde je ocelová konstrukce asi 30metrové rozhledny z 2. světové války. Jde se na sjezd – červená nás dovede zpět na Křižovatku do Strání, odkud pokračuje dál a začíná celkem slušně klesat. Pak odbočka na zelenou vedoucí na Šibeniční vrch. Jedna alternativa – super sjezd po zelené lesem do Filipovského údolí, pak přes Kuželov navázat na zelenou kolem Kuželovského mlýna směr Tři kameny… (pokračování viz Druhá varianta).

Druhá varianta – sledovat dál modrou po hřebeni, napojit se na červenou, kolem Tří kamenů se dostat až na Kobylu, kde se napojíte na zelenou a loukami CHKO Čertoryje (jsou tu k vidění orchideje) sjedete zpět na Lučinu. Jelikož je to výlet na celý den, je dobrý nápad si vyjet autem až například do Velké nad Veličkou a tam navázat na uvedenou trasu.

Text a foto: Karel Kuchler

DETAIL TRASY A INFO O OBLASTI

Uložit GPS záznam trasy ve formátu GPX.

Uložit mapu k tisku ve formátu JPG.

délka okruhu: 40 km

charakteristika: stoupání převážně po širších lesních a polních cestách, sjezdy po úzkých zábavných pěšinách

doporučený typ kola: MTB HT i FS, vyšší zdvihy nejsou nutné

doporučená mapa: ShoCart č. 169 – Slovácko, Hodonínsko, 1:50 000

turistické zajímavosti: Strážnice – muzeum, skanzen Slovácka; přírodní památka Žerotín; Baťův kanál; vodní nádrže Lučina a Mlýnky

servisy a cykloprodejny: nejbližší je Kola-Strážnice, Strážnice, www.kola-straznice.cz/

kdy vyrazit: kdykoli, na jaře a po dešti je potřeba počítat s blátem

ubytování a občerstvení: v sezoně občerstvení u vodních nádrží Mlýnky a Lučina, na cyklostezce pod Žerotínem, celoročně restaurace a pension Roseta v Radějově, ubytování na www.straznice-mesto.cz

( 1 )
www.biketraily.cz | www.rodinanakole.cz | www.ceskonakole.com | www.roadguide.cz