Mnoho z nás má Severní Moravu spojenou jen s typickými těžebními věžemi uhelných dolů a s měsíční krajinou vytěžené hlušiny. Skutečnost je naštěstí odlišná.
délka 56 km |
technická náročnost 3/5, střední |
časová náročnost 2/5, 2–4 hodiny |
Ostrava-Poruba je díky snadné dosažitelnosti hranic civilizace oblastí pro cyklistiku jako stvořenou. Hned na okraji sídliště se noříme do lesa. Vzápětí se již pěšinka klikatí mezi stromy a profilem připomíná tobogán, hned nahoru a hned dolů, oddechneme si při krátké pasáži po louce a vzápětí už zase kličkujeme mezi stromy. Cesta nás vede až ke břehům koupaliště Vřesina.
My ale pokračujeme mezi domky po silnici na jižní okraj zástavby a pak po šotolinové cestě skrze les. Najednou se ocitáme uprostřed sjezdovky, dalším záchytným bodem je vesnice Mexiko. Zde je stejnojmenná hospůdka s vyhlášenými tvarůžky, na které se sem sjíždějí lidé z dalekého okolí. Pokračujeme až ke komplexu sanatorií Klimkovice, kde se léčí neurologické potíže a problémy pohybového ústrojí. Kdo má potíž na vyjížďce s tím svým, může usednout na chvíli na lavičku a kochat se pohledem na panorama vzdálených Beskyd.
Následuje další lesní úsek místy se otírající o tok říčky Polančice. Lesní pěšina po chvíli opouští povodí říčky a my se přes hřeben přesouváme do vedlejšího údolíčka vymodelovaného tokem Seziny. Tu následně překonáváme po dřevěné lávce sbité z neopracovaných kulatin a čeká nás nutné sesednutí ze strojů. Abychom se vyhnuli dlouhé objížďce, šplháme s koly na rameni několik výškových metrů po stráni tak prudké, že bych ji pravděpodobně nesjel ani dolů.
Pokrm pro tělo i duši
Kdo má hlad, ať nespoléhá na nabídku restaurace u fotbalového hřiště
v Pusté Polomi, jistější je spustit se rychlým sjezdem o několik
kilometrů dále do údolí, k vesničce s příznačným jménem Zátiší.
Hotýlek, u kterého dobrzďujeme, snad ani jiné jméno než vesnice mít
nemůže. Stylová stavba s mohutnými trámovými krovy sem dokonale zapadá
stejně jako velmi příjemná obsluha.
Čas ale velí zpátky do sedel a vzhůru k dalším nepoznaným místům. A to „vzhůru“ platí doslova. Jen kousek jedeme zpět proti předchozímu sjezdu, pak se oddělujeme od pěšinky a míříme o něco severněji na Budišovice. V nich na chvíli opouštíme blahodárný stín lesa, abychom se protáhli mezi domky, ujeli kousek po silnici a opět se zanořili do stínu stromů. Cesta ubíhá opravdu rychle a zase stoupáme k dalšímu obydlenému místu − Hrabyni.
Spící obránci
Brány města jsou ještě za zatáčkou, když dorážíme k dominantě
vrcholku kopce, památníku 2. světové války. Nejen desítka dobových
obrněnců stojících zde v němém svědectví pohnutých dějin, ale
i informace o expozicích za zdmi tohoto areálu dávají tušit, co zde
prožívaly tisíce lidí. Následně míjíme další ze staveb určených
k ozdravení návštěvníků − rehabilitační ústav Hrabyně. Poměrně
velká kumulace těchto zařízení mě vůbec nezaráží, krajina působí
opravdu blahodárně.
Druhý dotek Zátiší
To už se ale blížíme znovu do vísky Zátiší, tentokráte ji projíždíme
z opačné strany a hned za posledním domkem se cesta láme ostře vzhůru,
jedná se o poslední prudší stoupání, čeká nás již jen jeden výjezd,
o místní tvrdí, že je cyklistickou „maturitou“. Přichází za
nějakých osm kilometrů na motokrosové trati. Krátká stojka nutící
opřít hrudník o řídítka může být po předchozí rychlé jízdě pro
mnohé bikery nad jejich síly.
Na chvíli se napojujeme v protisměru na trasu, kudy jsme ráno vyráželi vstříc zážitkům. Nenecháme si ujít malé přibrzdění u hvězdárny a planetária Johana Palisy, které tu stojí od roku 1980 a pyšní se největším projekčním sálem v republice o průměru úctyhodných 12,5 m. Škoda, že nemáme čas na jeho návštěvu a zhlédnutí projekce umělé noční oblohy, kde je prý k vidění 9500 rozeznatelných hvězd. Pokud nás budete následovat, určitě si nechte více času. Namísto toho noříme biky do sousedního lesíka a mezi stromy již vidíme první domy, což nás bohužel současně vrací do reality všedního dne.
TIP na další den
Spíše odpočinková druhá doporučená trasa vede krásným prostředím mezi
chovnými rybníky a není technicky ani fyzicky náročná. Dá se navíc
využít na výlet s rodinou s dětmi nebo pro lidi, kteří spíše než
terén upřednostňují jízdu krásnou a tichou krajinou. Trasa začíná
v nedalekých Klimkovicích, po několika stech metrech využije cyklostezky,
která je dobře značená až do Jistebníku. Tam mine přejezd a pokračuje
rovnou mezi rybníky.
Jakmile skončí dlouhá alej lemující břehy rybníků, je třeba za mostkem odbočit doprava a přes obec Petřvaldík pokračovat cyklostezkou do Albrechtiček. Velkým obloukem vedoucím stále po stezce se trasa mezi rybníky a přes pole vrací zpět do Jistebníku, kde docílí opět kóty přejezdu. Hned za ním zahne doleva a pokračuje po rozbité cestě uprostřed pole a následně mezi dalšími krásnými rybníky do Polanky nad Odrou. Zde se drží cyklostezky do Klimkovic, do místa startu. Celý okruh má 35 km a převýšení pouhých 90 m.
Text a foto: Eda Pinkava
DETAIL TRASY A INFO O OBLASTI
Uložit GPS záznam trasy ve formátu GPX.
Uložit mapu k tisku ve formátu JPG.
délka okruhu: 56 km
převýšení: 820 m
charakteristika trasy: technické úseky, kde lze pilovat jízdní techniku, jsou kombinované se šotolinovými a polními partiemi, asfaltu je minimum
doporučené kolo: ideálni je hardtail nebo XC full, vyšší zdvihy netřeba
doporučená mapa: Shocart č. 67 – Ostravsko, 1:50 000
turistické zajímavosti v okolí: zábřežský zámek s historií datovanou od roku 1593, porubský zámek, slezskoostravský hrad, největší koupaliště ve střední Evropě ve Vřesině, ostravská ZOO, více informací najdete na www.turistika.cz/…atky-a-muzea
nejbližší cykloservisy a prodejny: Bagbike, Ostrava, www.bagbike.cz, Bikekram, Ostrava, www.bikekram.cz
kdy vyrazit: trasa je sjízdná po většinu roku
ubytování a občerstvení: my jsme vyzkoušeli Hotýlek v Zátiší, další restaurace a případné tipy na ubytování na www.ubytovani.atlasceska.cz/ostravsko/